dnes je 28.3.2024

Input:

Dohoda o splátkách dluhu

22.10.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.8.5
Dohoda o splátkách dluhu

Velmi často se podnikatelům stává, že si sjednávají při placení určitého dluhu takzvaný splátkový kalendář – jedná se vlastně o takzvanou dohodu o splátkách, která jim umožňuje plnit dluh postupně v předem sjednaných plněních – splátkách.

Splátka x dílčí plnění

Nesprávně bývá někdy označováno za splátku takzvané částečné plnění, kdy dlužník bez dohody s věřitelem splní svůj závazek pouze částečně. U částečného plnění se ale jedná o jednostranný úkon dlužníka, který předem nedohodl s věřitelem. Z toho také vyplývá rozdílný následek, který takové jednání dlužníka má (především z hlediska prodlení).

Příklad splátek:

Společnost JEKO s.r.o. si koupila novou brusku v hodnotě 100 000 Kč. S prodejcem se dohodla, že kupní cenu bude hradit ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně.

Příklad částečného plnění:

Společnost JEKO s.r.o. si koupila novou brusku v hodnotě 100 000 Kč. Prodejce jí vystavil na kupní cenu brusky fakturu se splatností 14 dní. Společnost JEKO s.r.o. však následně zjistila, že nemá dostatek volných finančních prostředků na uhrazení kupní ceny. Proto bez dohody s prodejcem začala splácet kupní cenu po 10 000 Kč měsíčně.

Vysvětlení k příkladu:

Zatímco v prvním případě byly splátky s prodejcem předem dohodnuty, ve druhém případě se vlastně jedná o svévolné prodlení dlužníka. Protože v prvním případě prodejce s hrazením kupní ceny ve splátkách souhlasil, pak v případě, že dlužník uhradí jednotlivé splátky řádně a včas, nebude vedle jednotlivých splátek prodejce oprávněn žádat úhradu úroků z prodlení. Ve druhém případě se dlužník dostal do prodlení s plněním dluhu a je vedle kupní ceny povinen hradit věřiteli úroky z prodlení a popřípadě další sankce, které by z kupní smlouvy vyplývaly.

Právní úprava

Právní úpravu plnění dluhu ve splátkách naleznete především v § 565, 521, 103 a 110 ObčZ. Zvláštní právní úpravu pak obsahuje OSŘ v § 160 odst. 1. Úpravu částečného plnění § 566 ObčZ.

Forma dohody o splátkách

Pro dohodu o splátkách není předepsána žádná zákonem stanovená forma, obecně tedy může být uzavřena jak v ústní tak v písemné podobě. Pokud však byla původní smlouva, z níž dluh vychází, uzavřena písemně, musí být písemná též smlouva o splátkách. Rozhodně však písemnou formu smlouvy doporučujeme, a to za účelem prokázání existence dohody v případném soudním řízení.

Splátka jako samostatné plnění

Celý dluh je na základě dohody dlužníka a věřitele rozdělen do jednotlivých dílčích plnění, přičemž pro každou splátku je sjednán samostatný termín splatnosti. Doba splatnosti celého dluhu je pak dána splatností poslední splátky. Věřitel nemá právo žádat dlužníka o dřívější úhradu dluhu (pokud to ovšem není smluvními stranami výslovně dohodnuto). Z tohoto důvodu je na jednotlivé splátky nahlíženo téměř jako na samostatné plnění. To má význam zejména vzhledem k soudnímu řízení, kdy věřitel může podat vůči dlužníkovi žalobu pouze na ty splátky, se kterými se dlužník dostal do prodlení (pokud není dohodou o splátkách dohodnuto zesplatnění celého dluhu – viz dále). V případě, že by věřitel podal žalobu ohledně všech splátek, tedy i těch, se kterými nebyl dlužník ke dni podání žaloby v prodlení, bude žaloba takového věřitele do výše splátek před splatností zamítnuta.

Možnost zesplatnění celého dluhu

Dlužník a věřitel si však mohou sjednat zesplatnění celého dluhu pro případ, že by došlo k prodlení dlužníka s placením splátek. To lze sjednat v zásadě dvěma způsoby:

Dohoda o ztrátě výhody splátek

  1. dohodou o ztrátě výhody splátek dle § 565 ObčZ, která je v zásadě však pro věřitele méně výhodná. V případě dohody o ztrátě výhody splátek může věřitel žádat po dlužníkovi zaplacení celé pohledávky, v případě, že dlužník nesplní některou z dohodnutých splátek. Splatnost dluhu pak nastává okamžikem doručení žádosti, kterou věřitel požádá dlužníka o splacení celého dluhu naráz. Toto právo však může věřitel využít nejpozději do

Nahrávám...
Nahrávám...