dnes je 30.11.2020

Input:

Daně v nedaňových nákladech podnikatele vedoucího daňovou evidenci

22.10.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Daně v nedaňových nákladech podnikatele vedoucího daňovou evidenci

Ing. Jiří Nigrin

1. Úvod, právní úprava

Obecně vzato zaplacené daně nejsou daňovým výdajem; ustanovení § 25 odst. 1 písm. r) a s) ZDP mezi výdaje, které nelze uznat pro daňové účely, výslovně uvádí:

  • daně zaplacené za jiného poplatníka, s výjimkou daní uvedených v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP a § 24 odst. 2 písm. u) ZDP,

  • daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a

  • obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP a dále odloženou daň podle účetních předpisů.

O případné daňové uznatelnosti daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, jakož i zde neuvedených daní, pojednává samostatný článek Daně v nákladech podnikatele vedoucího daňovou evidenci.

2. Daň z příjmů

Mezi daňově neuznatelné výdaje patří dle § 25 odst. 1 písm. s) ZDP i daň z příjmů fyzických osob, a to včetně placených záloh na tuto daň. Jde o daň z příjmů placenou poplatníkem. Daň ze závislé činnosti placená zaměstnavatelem bývá součástí daňově uznatelných výdajů, neboť se jedná o součást mzdy, eventuálně platu.

Daňová evidence

Pro fyzickou osobu, která vede daňovou evidenci, platí, že zaplacená daň z příjmů se zahrne do daňové evidence jako výdaj, který neovlivní základ daně, tedy jako výdaj daňově neuznatelný; položka „platba daně z příjmů” (členění jednotlivých výdajových položek záleží pouze na fyzické osobě vedoucí daňovou evidenci, avšak s výhradou, že musí zajistit takové členění, aby byla schopna správně sestavit dílčí základ daně ze samostatné činnosti). Jsou-li během roku placeny zálohy na tuto daň, evidují se v rámci evidence příjmů a výdajů stejným způsobem jako platba daně.

Příklad

Pan Vonásek, který podniká jako fyzická osoba, vykázal ve svém daňovém přiznání za rok 202X–1, které podal v řádném termínu do 1. 4. 202X (nemá-li na základě novely DŘ od roku 2021 povolen termín pozdější), daňovou povinnost ve výši 221 852 Kč. Tato částka byla v tento den připsána na účet příslušného správce daně z jeho podnikatelského účtu na základě příkazu k úhradě. V souvislosti s výší této daně zároveň panu Vonáskovi vznikla povinnost platit zálohy, a to následujícím způsobem:

Přehled o povinnosti placení záloh dle § 38a ZDP

Výše zálohy (v Kč)(1/4 z daňové povinnosti)   Zaokrouhlení (v Kč) dle § 146 DŘ   Splatnost  
221 852 / 4 = 55 463    55 500    15. 6. 202X   
221 852 / 4 = 55 463    55 500    15. 9. 202X   
221 852 / 4 = 55 463    55 500    15. 12. 202X   
Celkem za rok 202X    166 500    hodnota zaplacených záloh v průběhu roku 202X bude započtena na daň za rok 202X   
221 852 / 4 = 55 463    55 500    15. 3. 202X+1
tato záloha bude započtena již na daň za rok 202X+1 
 

Evidence příjmů a výdajů 202X

Datum   Popis operace   Částka (Kč)   Daňová evidence  
1. 4.    Platba daně z příjmů FO za rok 202X–1    221 852    výdaj neovlivňující základ daně; položka „daň z příjmů”   
15. 6.    Platba zálohy na DPFO za rok 202X    55 500    výdaj neovlivňující základ daně; položka „daň z příjmů”   
15. 9.    Platba zálohy na DPFO za rok 202X    55 500    výdaj neovlivňující základ daně; položka „daň z příjmů”   
15. 12.    Platba zálohy na DPFO za rok 202X    55 500    výdaj neovlivňující základ daně; položka „daň z příjmů”   

Den platby

U platby na příslušný účet správce daně je dnem platby den, kdy dojde k připsání platby na účet poskytovatele platebních služeb správce daně. U platby v hotovosti prováděné u správce daně je to den, kdy pracovník správce daně hotovost přijal.

Příklad

Za předpokladu, že za rok 202X by panu Vonáskovi z předchozího příkladu vyšla daňová povinnost 300 000 Kč, by nastalo následující:

1) doplatek na DPFO by činil   133 500 Kč
(300 000 – 166 500)
 
termín splatnosti    1. 4. 202X+1   

2) zálohy:

Záloha   Částka v Kč   Splatnost  
I.    55 500    15. 3. 202X+1   
II.    75 000    15. 6. 202X+1   
III.    75 000    15. 9. 202X+1   
IV.    75 000    15. 12. 202X+1   
Příklad

Pan Vonásek má i možnost zvážit, zda své daňové přiznání nenechá zpracovat daňovému poradci. Při splnění podmínek dle § 136 odst. 2 DŘ by pak termín pro podání přiznání k dani byl až 1. 7. 202X+1. Situace by se změnila následujícím způsobem:

1) doplatek na DPFO by činil    133 500 Kč
(300 000 – 166 500) 
 
termín splatnosti    1. 7. 202X+1   

2) zálohy:

Záloha   Částka v Kč   Splatnost  
I.    55 500    15. 3. 202X+1   
II.    55 500    15. 6. 202X+1   
III.    75 000    15. 9. 202X+1   
IV.    75 000    15. 12. 202X+1   

Došlo by tedy nejen k posunutí doplatku na dani o 3 měsíce, ale i k prodloužení původního zálohového období, což má za následek platbu zálohy k 15. 6. ještě z původní známé daňové povinnosti, tj. daňové povinnosti za rok 202X–1.

V daňové evidenci

Podnikatel, který nevede účetnictví, ale pouze daňovou evidenci, nemá povinnost vést peněžní deník (tak jako dříve v jednoduchém účetnictví), neboť daňová evidence toto nestanoví, přesto lze vedení klasického peněžního deníku (který lze přejmenovat na evidenci příjmů a výdajů) jedině doporučit.

Blíže viz též článek Evidence výdajů v rámci daňové evidence a EET.

V rámci deníku příjmů a výdajů v daňové evidenci již není žádný problém mezi příjmy a výdaji evidovat i zdanitelné nepeněžní příjmy a daňově uznatelné