dnes je 4.10.2022

Input:

Další zjednodušení při zakládání obchodních korporací a jiné plánované novinky v korporátním právu

15.7.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.8
Další zjednodušení při zakládání obchodních korporací a jiné plánované novinky v korporátním právu

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová

Založení obchodní společnosti je obvykle spojeno s časovou, finanční a administrativní náročností, která může některé osoby od zahájení podnikání odradit. Jsou proto průběžně přijímána nová opatření, která mají za cíl zjednodušit zakládání společností, zrychlit rejstříkové řízení a tím přispět ke zlepšení podnikatelského prostředí.

Některé změny již byly přijaty a začínají být v praxi využívány, jmenujme například možnost založit obchodní společnost on-line bez nutnosti fyzické přítomnosti zakladatele u notáře, která byla zavedena novelou notářského řádu účinnou od 1. září 2021 a o které jsme informovali v tomto příspěvku. Pozitivní změnou je rovněž možnost splatit vklad společníka do základního kapitálu společnosti i jiným způsobem (tj. bez nutnosti zřídit zvláštní účet u banky), pokud nepřesáhne výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč, která byla zavedena novelou zákona o obchodních korporacích účinnou od 1. ledna 2021.

V současné době leží na stole Poslanecké sněmovny návrh zákona, který by měl přispět k další redukci časové náročnosti a nákladů při založení obchodní společnosti.

Návrh zákona

Konkrétně se jedná o vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků.

Účinnost zákona byla plánována od 1. července 2022 (vyjma některých ustanovení, která měla nabýt účinnosti až od 1. ledna 2024), nicméně s ohledem na aktuální stav legislativního procesu lze očekávat účinnost pozdější. Aktuální stav legislativního procesu lze sledovat na internetových stránkách Poslanecké sněmovny v sekci Jednání a dokumenty Sněmovní tisky pod číslem 139/0 .

Cílem zákona je transponovat evropskou směrnici o digitalizaci.1

Změny se dotknou všech důležitých zákonů upravujících obchodní korporace, tj. zákona o obchodních korporacích, živnostenského zákona i zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů a promítnou se i do zákona o soudních poplatcích a notářského tarifu.

Vzorové společenské smlouvy

Do ustanovení § 146 ZOK by měl být vložen nový odstavec 4, který říká: "Ministerstvo spravedlnosti uveřejní na svých internetových stránkách vzor společenské smlouvy, který lze využít k založení společnosti."

Počítá se s tím, že Ministerstvo spravedlnosti vytvoří vzorové společenské smlouvy společností s ručením omezeným, které budou dostupné na webových stránkách a které by měly obsahovat základní povinné náležitosti pro založení společnosti (firmu, sídlo, předmět podnikání nebo činnosti společnosti, určení společníků, výši vkladu/vkladů, výši základního kapitálu, počet jednatelů a způsob jednání za společnost atd.), případně další jednoduché možnosti nastavení vnitřních poměrů společnosti.

Založení společnosti na základě této vzorové společenské smlouvy podle § 164 odst. 4 ZOK bude spojeno s výhodou v podobě osvobození od soudního poplatku za zápis společnosti do obchodního rejstříku (viz navrhované znění § 11 odst. 8 písm. d) zákona o soudních poplatcích). Využití vzorové společenské smlouvy bude dobrovolné, lze předpokládat, že bude využíváno zejména u jednočlenných společností či společností s jednodušší majetkovou a řídicí strukturou.

Živnostenské oprávnění lze doložit později

Dle současné právní úpravy probíhá založení a vznik společnosti v těchto fázích:

1. Založení společnosti u notáře (podpis společenské smlouvy obsahující údaje o zakládané společnosti).

2. Získání živnostenského oprávnění (ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi na živnostenském úřadě).

3. Podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku spolu se všemi nezbytnými přílohami k příslušnému krajskému soudu či využití možnosti přímého zápisu společnosti do obchodního rejstříku notářem.

Dle plánované novely živnostenského zákona si nově bude možné zvolit, zda živnost bude ohlášena (o koncesi požádáno) před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku nebo až po jeho podání, jinými slovy nebude nutné čekat na vydání předběžného živnostenského oprávnění živnostenským úřadem a až teprve poté podávat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku jako doposud.

V zásadě tak bude možné společnost založit a zapsat do obchodního rejstříku během jedné návštěvy u notáře, pokud bude vklad do základního kapitálu splacen jiným způsobem (tj. nikoliv na zvláštní účet u banky ve smyslu § 23 odst. 2 ZOK) a zakladatel bude s sebou mít veškeré listiny, které se přikládají jako přílohy návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku (např. souhlas s umístěním sídla společnosti, čestné prohlášení jednatele apod.).

Důvodová zpráva dovozuje, že pokud by společnost živnostenské oprávnění nezískala do jednoho roku od svého vzniku a současně by jejím jediným předmětem podnikání bylo živnostenské podnikání, bylo by možné společnost zrušit postupem podle § 93 písm. b) ZOK, dle kterého: "Soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže... není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel."

Novela živnostenského zákona také počítá s tím, že již nebude nutné živnostenskému úřadu dokládat právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo obchodní korporace, pokud byl tento doklad již doložen soudu nebo notáři při zápisu obchodní korporace do obchodního rejstříku.

Překážky výkonu funkce člena voleného orgánu

Podmínky pro výkon funkce člena voleného orgánu (pojem "člen voleného orgánu" je legislativní zkratkou a znamená osobu, která je členem orgánu obchodní korporace a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána, např. jednatel s. r. o., člen představenstva a. s., člen dozorčí rady a. s.) jsou stanoveny obecně občanským zákoníkem (zejména § 152 odst. 2 NOZ, dle kterého musí být osoba plně svéprávná) a dále doplněny zákonem o obchodních korporacích (zejména v ustanovení § 46 ZOK).

Stávající právní úprava odkazuje při stanovení podmínek pro výkon funkce na živnostenský zákon – osoba, která je nebo se má stát členem voleného orgánu obchodní korporace musí být bezúhonná podle živnostenského zákona a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti (stávající znění § 46 odst. 1 ZOK).

Chystaná novela ZOK tento přístup opouští, nově úprava zakládání obchodních korporací již nebude vázána na proces získání živnostenského oprávnění. Dle důvodové zprávy je tomu jednak proto, že některé společnosti jsou zakládány za jiným účelem než živnostenské podnikání (např. správa vlastního majetku či dobročinné účely) a nadto vyžadovaná "souvislost s podnikáním" při spáchání úmyslného trestného činu (ve smyslu § 6

Nahrávám...
Nahrávám...