8.4.9.6 ČSN 33 0360 ed. 2 – norma stanovující základní požadavky na místa pro připojení ochranných vodičů k elektrickým předmětům
Václav Macháček
Českou technickou normou stanovující technické požadavky pro místa připojení ochranných vodičů k elektrickým předmětům případně k jiným neživým částem, které je nutno chránit před nebezpečným dotykovým napětím dosud byla a stále je ČSN 33 0360 Elektrotechnické předpisy. Místa připojení ochranných vodičů na elektrických předmětech schválená v únoru 1989. Uvedená norma na základě závěru Rozborového úkolu RU/0001/11 „Analýza předpisových norem (pravidel pro elektrotechniku) a jejich návaznost na technické předpisy – Současný stav a výhled” schváleného v roce 2012 a zaměřeného na platnost a účelnost národních předpisových norem ČSN, byla navržena na provedení revize jako technický podklad podporující bezpečnost elektrických zařízení.
Výsledkem revize je nové vydání ČSN 33 0360 ed. 2 Místa připojení ochranných vodičů na elektrických předmětech z června 2014, platné od 1. července 2014. Norma byla dána do souladu s vydanými evropskými, mezinárodními a českými technickými normami vydanými od začátku platnosti ČSN 33 0360:1989 do doby zpracování tohoto vydání. Podle těchto norem byly upraveny definice odborných termínů a v návaznosti na platné evropské normy byly upraveny i požadavky na místa připojení ochranných vodičů. Obdobně jako předchozí vydání i nové vydání normy stanoví technické požadavky pro místa připojení ochranných vodičů (dále jen místa připojení) k elektrickým předmětům, popř. k jejich neživým částem, které je nutno chránit před nebezpečným dotykovým napětím připojením ochranného vodiče podle ČSN EN 61140, resp. ČSN 33 2000-4-41. Souběžně s nově vydanou normou lze do 31. ledna 2016 používat ČSN 33 0360 Elektrotechnické předpisy. Místa připojení ochranných vodičů na elektrických předmětech z roku 1989.
Termíny a definice
Pro účely normy ČSN 33 0360 ed. 2 a norem souvisejících, pro použití v oblasti elektrotechniky a pro posuzování elektrických zařízení platí dále uvedené termíny a definice (ZDROJ: ČSN IEC 60050-826:2006, ČSN IEC 60050-195:2001, ČSN IEC 60050-151:2004, ČSN 33 0010 ed.2:2014).
POZNÁMKA: V elektrické instalaci je vodič označený PE považovaný běžně také za vodič ochranného uzemnění
-
místo připojení vodiče (svorka, vývod, pólový vývod, pól) - vodivá část zařízení, přístroje, elektrického obvodu nebo elektrické sítě, určená pro spojení tohoto zařízení, tohoto elektrického obvodu nebo této elektrické sítě s jedním nebo více vnějšími vodiči
POZNÁMKA: Termín „svorka” je obecný, ostatní se užívají podle dané oblasti, např. „vývod” se
užívá pro připojení elektronek, „pólový vývod” se užívá pro připojení baterií a termíny „svorka” a
„pól” se užívají pro místní spojení v teorii obvodů.
-
místo připojení ochranného vodiče - vodivá, obvykle neživá část elektrického zařízení nebo elektrického předmětu určená pro spojení této části zařízení nebo předmětu s ochranným vodičem
-
předmět - hmotný prvek nebo soubor takových prvků určený k provádění požadované funkce
POZNÁMKA: Předmět může být částí většího předmětu.
-
elektrický předmět - konstrukční část, sestava nebo celek, která se zapojuje do elektrického obvodu.
-
zařízení - jednotlivý přístroj nebo soubor předmětů nebo přístrojů, nebo soubor hlavních předmětů dané instalace zařízení, nebo všechny předměty nutné k provádění určitého úkolu.
-
elektrické zařízení - zařízení, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů
POZNÁMKA: Elektrické zařízení nebo jeho části se skládají z elektrických předmětů zapojených do elektrických obvodů.
Příklady elektrických zařízení jsou výkonový transformátor, zařízení rozvodny, měřicí zařízení.
Provedení připojení a místa připojení ochranného vodiče
Provedení způsobu připojení ochranného vodiče je buď rozebíratelné neb nerozebíratelné. Z hlediska připojovacího místa se jedná o vnitřní místo připojení neb vnější místo připojení ochranného vodiče.
Připojení ochranného vodiče
Připojení ochranného vodiče musí být provedeno tak, aby zaručovalo spolehlivé a trvalé vodivé spojení neživých částí chráněného elektrického předmětu a přilehlých neživých částí, které je nutné s ním spojit podle ČSN 33 2000-4-41.
Místo připojení ochranného vodiče musí odolávat mechanickému namáhání při připojování a musí být odolné proti mechanickým, tepelným, korozním a klimatickým vlivům, kterým jsou vystaveny samotné elektrické předměty nebo části elektrických zařízení v provozu, při dopravě a skladování.
Poloha místa připojení musí být taková, aby místo bylo snadno přístupné, a musí být vyloučena záměna s ostatními svorkami elektrických obvodů, např. polohou, označením apod. Připojovací prostředky ochranných vodičů nesmějí být použity pro upevnění jiných konstrukčních částí elektrických předmětů.
Části určené k připojení ochranných vodičů musí být z takového materiálu, který nezpůsobí korozi připojovaného ochranného vodiče a který zaručí dokonalý styk ochranného vodiče s chráněnou částí.
Kontaktní tlak v místě připojení se nesmí přenášet izolačními materiály z termoplastu, reaktoplastu a z vrstvených lisovacích materiálů nebo jinými izolačními materiály podléhajícími deformaci. Přenos kontaktních tlaků částmi z keramických izolačních materiálů je dovolen jen tehdy, jestliže mechanická pevnost těchto částí odpovídá podmínkám provozu, přepravě a skladování.
Rozebíratelné připojení ochranných vodičů
Povrch styčných ploch rozebíratelných připojení ochranných vodičů musí být čistý a hladký. Styčná plocha a upevňovací části musí byt elektricky dobře vodivé a musí mít antikorozní ochranu.
Připojení a odpojení ochranného vodiče musí být proveditelné běžným nástrojem.
Konstrukční provedení místa připojení musí zabezpečovat, aby ochranný vodič nebyl poškozován při působení předepsaného kontaktního tlaku.
U rozebíratelných připojení musí být alespoň jedna část zhotovena z materiálu odolného proti korozi, přednostně z mosazi nebo jiného kovu odolnějšího proti korozi do prostředí, pro které je elektrický předmět určen.
Rozebíratelné připojení ochranného vodiče se provede jako svorka šroubová a musí mít pracovní rozsah pro připojení ochranného vodiče podle tabulky 1.
Tabulka 1 též stanovuje přiřazení velikostí závitů šroubů ochranných svorek a rozsahu připojení ochranných vodičů k jmenovitému proudu elektrických předmětů. Při použití několika šroubů pro jmenovitý průměr šroubů nad M 4 pro jedno místo připojení, musí být celkový součet průřezů šroubů roven minimálně průřezu požadovaného připojovacího šroubu.
Při použití větších průřezů vodičů, než jsou uvedeny v tabulce 1, musí provedení rozpojitelného připojení zabezpečit nutnou mechanickou pevnost spoje a požadovaný kontaktní tlak pro tyto jmenovité průřezy vodičů.
Pro dlouhodobé zachování kontaktního tlaku a pro zajištění šroubového spoje proti samovolnému uvolnění se použije pružícího prvku, např. podložky.
Rozebíratelná místa připojení elektroinstalačních výrobků pro jmenovité proudy nad 25 A musí mít podložku a pružící prvek.
Tab. 1 - Přiřazení velikosti závitů šroubů ochranných svorek a rozsahu připojení ochranných vodičů k jmenovitému proudu elektrických předmětů
Příklady provedení rozebíratelných míst připojení - řešení míst připojení a provedení šroubové svorky se zřetelem na ochranu spoje před korozí v prostředí obyčejné jsou uvedeny v tabulce 2. Řešení míst připojení a provedení šroubové svorky v prostředí vlhkém i v ostatních prostředích (s výjimkou prostředí se zvýšenou nebo extrémní agresivitou) jsou uvedeny v tabulce 3.
Tab. 2 - Materiál pro místa připojení na elektrických předmětech do obyčejného prostředí
Tab. 3 - Materiál pro místa připojení na elektrických předmětech do prostředí vlhkého a ostatních
Velikost styčné plochy připojení musí odpovídat uvažovanému způsobu připojení ochranného vodiče (drát, lano, uzemňovací pásek, kabelové oko apod.) a požadavkům uvedeným v tabulce 4. Způsoby provedení styčné plochy ochranné svorky znázorňují obrázky 1 a 2. Vzhledem k zajištění dobrého styku ochranného vodiče se styčnou plochou se doporučuje, aby styčná plocha vystupovala nad povrch chráněné části.
V případě, kdy povrch styčné plochy nezajišťuje požadovaný styk, jako např. na povrchu litinových částí, na nalakovaném povrchu, na povrchu se špatně vodivou vrstvou, se styčná plocha ochranné svorky se upravuje zdrsněním dle obrázku 1 a 2. Drsnost styčné plochy nesmí být vyšší než Ra 12,5 (Rz 80).
POZNÁMKA: Pro drsnosti…
