dnes je 29.3.2024

Input:

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na staveništi

7.11.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2.2
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na staveništi

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti v pracovněprávních vztazích upravuje zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) v části páté § 101 až 108. § 101 a 102 pojednává o povinnostech zaměstnatele o předcházení ohrožení života a zdraví při práci (hodnocení rizik, vytváření neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek, opatření pro zdolávání mimořádných událostí, poskytování pracovnělékařských služeb aj.). § 103 obsahuje povinnosti zaměstnavatele při zajišťování BOZP všeobecně, § 104 povinnosti v oblasti poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, § 105 povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání. § 106 upravuje práva a povinnosti zaměstnanců a § 108 hovoří o právu zaměstnanců účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. § 107 odkazuje na další požadavky při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jsou upraveny samostatným zákonem č. 309/2006 Sb.

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) obsahuje mj. povinnosti při zajišťování projektové přípravy a provádění staveb.

Zákon transponuje do českého právního řádu Směrnici Rady 92/57/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích.

POŽADAVKY NA PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ NA STAVENIŠTI

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi

V části první zákona č. 309/2006 Sb., která řeší další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, konkrétně v § 3 jsou stanoveny požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi, podle kterých je zaměstnavatel provádějící jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, povinen zajistit v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce. Práce mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je pracoviště náležitě zajištěno a vybaveno. Další povinnosti zhotovitele při zajištění staveniště jsou uvedeny v prováděcím právním předpisu k zákonu č. 309/2006 Sb. v nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Při zajištění BOZP na stavbě musí zhotovitel dále splnit požadavky dané nařízením vlády č. 101/2005 Sb. a nařízením vlády č. 361/2007 Sb.

Obecné povinnosti zhotovitele dle zákona č. 309/2006 Sb. v oblasti BOZP při přípravě projektu a realizaci stavby jsou následující:

  1. udržování pořádku a čistoty na staveništi,

  2. uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace,

  3. umístění pracoviště, jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení,

  4. zajištění požadavků na manipulaci s materiálem,

  5. předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny,

  6. provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví,

  7. splnění požadavků na odbornou způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi,

  8. určení a úprava ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek, přípravků a materiálů,

  9. splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů,

  10. uskladňování, manipulace, odstraňování a odvoz odpadu a zbytků materiálů,

  11. přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy podle skutečného postupu prací,

  12. předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zaměstnavatele mohou zdržovat na staveništi,

  13. zajištění spolupráce s jinými osobami,

  14. předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na staveništi nebo v jeho těsné blízkosti,

  15. vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na staveništi, které mu bylo předáno,

  16. přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškození zdraví,

  17. dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích stanovených prováděcím právním předpisem, viz dále.

BLIŽŠÍ POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ STAVENIŠTĚ

Bližší požadavky na zajištění staveniště

Bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích jsou specifikovány v Příloze č. 1 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Zabezpečení staveniště v zastavěném území

Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob, a to tak, že pokud se staveniště nachází v zastavěném území, musí být souvisle oploceno do výšky nejméně 1,8 m. Všechny vstupy a přístupové komunikace na staveniště musí být uzamykatelné a v době, kdy se na něm nepracuje, uzamčeny a dále musí být označeny bezpečnostními tabulkami a značkami v souladu s požadavky nařízení vlády č. 11/2002 Sb. Jedná-li se o práce pouze ve výškách (nad 1,5 m; z lešení, pracovních plošin nebo na střeše aj.), musí být v úrovni vyvýšeného místa práce vytvořena technická zábrana (např. ochranná či záchytná konstrukce) nebo vyloučen provoz v okolí. Pokud tomu tak není, musí být pod místem práce vymezeno ochranné pásmo ve vzdálenosti nejméně 1,5 m od kraje vyvýšených pracovních míst jednotyčovou zábranou.

Při vymezení staveniště je nezbytné brát ohled na přilehlé prostory a pozemní komunikace, aby byly stavbou co nejméně narušeny. V případě, že oplocení zasahuje do pozemních komunikací a je nutno zřídit komunikace náhradní, je nutno tyto komunikace řádně vyznačit a osvětlit výstražným červeným světlem.

Zabezpečení staveniště při krátkodobé práci a u liniových staveb

U stavenišť, kde se práce provádějí pouze krátkodobě, případně u liniových staveb, lze ohrazení provést zábradlím skládající se alespoň z horní tyče upevněné ve výši 1,1 m na stabilních sloupcích a jedné mezilehlé střední tyče.

Zabezpečení staveniště při práci na pozemních komunikacích

Při provádění prací na pozemních komunikacích, kde nelze z provozních nebo technologických důvodů provést ohrazení, musí být bezpečnost provozu a osob zajištěna řízením provozu nebo střežením.

Zabezpečení staveniště s ohledem na pohyb pracovníků a provoz vozidel

Pohyb pracovníků musí být řešen tak, aby byly dodrženy potřebné šířky a výšky průchozích profilů. Šířka přístupové cesty na pracoviště je nejméně 0,75 m (při oboustranném provozu 1,50 m). Podchodné výšky musí být nejméně 2,1 m (výjimečně 1,8 m při zabezpečení snížených míst).

Vjezdy na staveniště provozidla musí být označeny dopravními značkami provádějícími místní úpravu provozu vozidel na staveništi v souladu s vyhláškou č. 30/2001 Sb. Průjezdný profil musí být větší o 30 cm než rozměry dopravního prostředku včetně nákladu. Všechny překážky v komunikacích musí být řádně označeny, pokud jsou vyšší než 10 cm, pak opatřeny vhodným přechodem nebo přejezdem.

Zabezpečení staveniště proti pádu do hloubky

Všechny nepoužívané otvory, prohlubně, jámy, propadliny a jiná místa takové velkosti, že kratší rozměr je větší než 25 cm a kde hrozí nebezpečí pádu do hloubky, je nutno zakrýt, ohradit nebo zasypat. Poklop musí mít odpovídající únosnost a nesmí být lehce odstranitelný.

Zabezpečení staveniště s ohledem na bezpečný pohyb pohybově i zrakově postižených osob

Staveniště musí být dále zajištěno tak, aby náhradní komunikace a jeho ohrazení na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích umožňovalo bezpečný pohyb pohybově i zrakově postiženým osobám.

PROVOZ A POUŽÍVÁNÍ STROJŮ A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ NA STAVENIŠTI

Provoz a používání strojů a technických zařízení na staveništi

Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí jsou stanoveny nařízením vlády č. 378/2001 Sb. a pro staveniště konkretizovány v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Stroje a zařízení musí být používány pouze k účelům a způsobem, pro které jsou určeny v souladu s průvodní dokumentací (návod výrobce). Tento návod musí být v českém jazyce a musí se týkat obsluhy a údržby stroje. Pokud není průvodní dokumentace k dispozici (u starších zařízení) je povinností provozovatele ji vypracovat v podobě místního provozního bezpečnostního předpisu. Stroj a zařízení může obsluhovat pouze k tomu způsobilá osoba (držitel strojnického průkazu). Obsluha musí být před použitím stroje prokazatelně seznámena s bezpečnostními předpisy a s návodem a dále s místními provozními a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce. Těmi jsou zejména únosnost půdy, přejezdů a mostů, sklony pojezdové roviny, uložení podzemních vedení technického vybavení, umístění nadzemního vedení a překážek.

Pokud je u stroje předepsáno zvláštní výstražné signalizační zařízení, je signalizováno uvedení stroje do chodu zvukovým, případně světelným výstražným signálem. Po výstražném signálu uvádí obsluha stroj do chodu až tehdy, když všechny ohrožené fyzické osoby opustily ohrožený prostor (maximální dosah pracovního zařízení stroje zvětšený o 2 m, není-li v průvodní dokumentaci stanoveno jinak). Na nepřehledných pracovištích smí být stroj uveden do provozu až po uplynutí doby postačující k opuštění ohroženého prostoru všemi fyzickými osobami.

Stroje pro zemní práce

Stroje pro zemní práce

Stroj se musí pohybovat v takové vzdálenosti od okraje svahů či výkopů, resp. pod svahem či stěnou, aby s ohledem na únosnost půdy nedošlo k jeho zřícení, resp. zasypání. Bezpečná vzdálenost je stanovena technologickým postupem, případně je určena odpovědnou osobou. Při nakládání materiálu na dopravní prostředek lze manipulovat s pracovním zařízením stroje pouze nad ložnou plochou, v případě, že se při manipulaci vyhnout kabině dopravního prostředku nelze, nesmí se uvnitř nacházet žádná fyzická osoba. Ložná plocha musí být nakládána rovnoměrně. Při jízdě stroje s naloženým materiálem je nutno zajistit pracovní zařízení v přepravní poloze tak, aby nedošlo ke ztrátě stability stroje a omezení výhledu obsluhy. Obsluha stroje nesmí opustit své místo, dokud není pracovní zařízení stroje spuštěno na zem, popřípadě na podložku na zemi nebo umístěno v předepsané přepravní poloze a zajištěno v souladu s návodem k používání. Převisy vzniklé během rýpání je nutno neprodleně odstranit. Není-li v návodu k používání stroje stanoveno jinak, je zakázáno dnem lopaty roztloukat horninu, otáčením lopaty urovnávat terén či pracovním zařízením stroje vytrhávat koleje. Lopata stroje smí být čištěna jen při vypnutém motoru stroje. Před zahájením zemních prací se skrejprem je nutno provést opatření k tomu, aby stroj nenarazil radlicí na vyčnívající pevné překážky, které je nutno předem odstranit, narušit, popřípadě viditelně označit. Zařízení technického vybavení, například požární hydranty, uzávěry vody a plynu nebo kanalizační poklopy, je nutno zabezpečit proti poškození. Je zakázáno se zdržovat v pracovním prostoru před pohybujícím se skrejprem. Rovněž není dovoleno vstupovat do prostoru mezi skrejpr a tahač a přecházet přes jakoukoli část taženého skrejpru. Při přesunu naloženého i prázdného skrejpru musí být korba vždy zvednuta a uzavřena.

Čerpadla betonové směsi

Čerpadla betonové směsi

Všechna zařízení pro dopravu betonové směsi musí být vedena a zajištěna tak, aby nadměrně nenamáhala např. lešení, bednění, stěny výkopu nebo konstrukční časti stavby. Víko tlakové nádoby nesmí být otevřeno, dokud není přetlak uvnitř nádoby zrušen podle návodu k používání. Vyústění potrubí na čerpání směsi musí být zajištěno tak, aby bylo minimalizováno riziko zranění fyzických osob následkem jeho nenadálého pohybu vlivem dynamických účinků dopravované směsi. Při strojním čerpání je nutno zajistit vhodný způsob dorozumívání mezi pracovníky provádějící betonáž a obsluhou čerpadla. Strojní zařízení pro povrchové úpravy není dovoleno čistit a rozebírat pod tlakem. Při provozu čerpadla je zakázáno přehýbat hadice, manipulovat se spojkami a ručně přemisťovat hadice a potrubí, nejsou-li pro to konstruovány, vstupovat na konstrukci čerpadla a do nebezpečného prostoru u koncovky hadice. Autočerpadlo musí být umístěno tak, aby obslužné místo bylo přehledné a v prostoru manipulace s výložníkem a potrubím se nenacházely překážky ztěžující tuto manipulaci. Při použití děleného výložníku musí být autočerpadlo umístěno tak, aby je nebylo nutno zbytečně přemísťovat a v bezpečné vzdálenosti od okrajů výkopů, podpěr lešení a jiných překážek. Není dovoleno se zdržovat v pracovním prostoru výložníku autočerpadla. Výložník autočerpadla nesmí být používán ke zdvihání a přemísťování břemen. Manipulace s rozvinutým výložníkem smí být prováděna jen při zajištění stability autočerpadla v souladu s návodem k používání. Přemisťovat autočerpadlo lze jen s výložníkem složeným v přepravní poloze.

Vibrátory

Vibrátory

Délka pohyblivého přívodu mezi napájecí jednotkou a částí vibrátoru a mezi napájecí jednotkou a motorovou jednotkou, která je držena v ruce nebo je ručně provozována, musí být nejméně 10 m. Ponoření vibrační hlavice ponorného vibrátoru a její vytažení ze zhutňovaného betonu musí být prováděno jen za chodu vibrátoru. Ohebný hřídel vibrátoru nesmí být ohýbán v oblouku o menším poloměru, než je stanoveno v návodu k používání.

Stavební elektrické vrátky

Stavební elektrické vrátky

Stanoviště obsluhy nesmí být ohroženo břemenem ani nosným lanem a musí z něho být vidět na všechna nakládací a vykládací místa, pokud ovšem není vzájemné dorozumívání mezi obsluhou a osobou provádějící manipulaci s břemenem zajištěno signalizačně. Vrátek musí být umístěn ve vzdálenosti 3 až 5 m od svislé dráhy přepravovaného břemene a řádně ukotven. Hmotnost zátěže použité pro stabilizaci vrátku musí být větší než 2x jeho nosnosti. Kladka musí být osazena tak, aby osa byla kolmá na směr navíjení lana a aby při nejnižší poloze břemene zůstaly na bubnu vrátku ještě alespoň 3 závity lana. Vrátek nesmí být používán, pokud není zajištěno jeho samočinné zastavení, jakmile se závěsný hák svou nejvyšší částí přiblíží na stanovenou bezpečnou vzdálenost (30 cm) k pevné překážce (např. kladka, těleso vrátku). Před uvedením vrátku do provozu musí být provedeno jeho písemné předání. Před zahájením činnosti je obsluha povinna se přesvědčit, že se nikdo nezdržuje v prostoru ohroženém pádem břemene. Při provozu vrátku je zakázáno zatěžovat vrátek nad jeho nosnost, bez patřičného zajištění přepravovat břemena, která svými rozměry ohrožují okolí, zdvihat břemena šikmým tahem, opustit stanoviště obsluhy vrátku, je-li břemeno zavěšeno na háku, zavěšovat břemeno na špičku háku, zdržovat se pod zavěšeným břemenem a v jeho nebezpečné blízkosti, usměrňovat rukama nebo nohama navíjení lana na buben vrátku, pokračovat v práci s vrátkem, utvoří-li se na laně smyčka nebo uzel a dojde-li k vysmeknutí lana z drážky kladky, dopravovat břemena, hrozí-li nebezpečí poškození nosného lana nebo vázacích prostředků, způsobovat rázy při spouštění nebo tahu břemene, zdvihat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá, provádět změny na brzdách, které by mohly ohrozit bezpečnost fyzických osob, používat elektrický vrátek pro zdvihání výtahové plošiny ve vodítkách, pokud nejsou splněny technické požadavky platné pro uvedení stavebních plošinových výtahů do provozu. Vrátek smí být použit pro vlečení, jen pokud je k tomu uzpůsoben. V určených intervalech musí být provedena prohlídka vrátku v rozsahu podle návodu k používání.

Příloha č. 2 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. dále blíže specifikuje bezpečný provoz následujících strojů a zařízení:

  • míchačky,

  • betonárny,

  • dopravní prostředky pro přepravu betonových a jiných směsí,

  • strojní omítačky,

  • přepravníky a stabilní skladovací zařízení sypkých hmot,

  • mechanické lopaty,

  • beranidla a vibrační beranidla – strojní,

  • jednoduché kladky pro ruční zvedání břemen,

  • stavební výtahy.

Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi

Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi

Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi musí být navržena a instalována v souladu s normovými požadavky (ČSN 33 2000-1 ed. 2) s ohledem na druh a výkon rozváděné energie, podmínky vnějších vlivů a odbornou způsobilost fyzických osob, které mají k zařízení přístup a provozována tak, aby se nestala zdrojem nebezpečí vzniku požáru či výbuchu a aby fyzické osoby byly chráněny před nebezpečím úrazu elektrickým proudem. Ve stanovených intervalech musí být prováděny kontroly a revize. Rozvody energie existující před zřízením staveniště musí být zkontrolovány a viditelně označeny. Hlavní vypínač elektrického zařízení musí být snadno přístupný, řádně označený a zabezpečený proti neoprávněné manipulaci, s jeho umístěním musí být seznámeny všechny fyzické osoby zdržující se na staveništi. Elektrická zařízení, pokud nemusí zůstat z provozních důvodů zapnuta, je nutno během nečinnosti na staveništi odpojit a zabezpečit proti neoprávněné manipulaci. Kolem zapojených nadzemních elektrických vedení musí být vytvořeny ochranná pásma, do kterých musí být zabráněno vjezdu dopravním prostředkům a pojízdným strojům. Nelze-li provoz dopravních prostředků a pojízdných strojů pod vedením vyloučit, je nutno

Nahrávám...
Nahrávám...